Richter píše své básně převážně volně, poměrně jednoduchým stylem i jazykem. Výbor z jeho básnického díla je rozdělen do čtyř oddílů a každý z nich se zaměřuje na určitý tématický ohruh. Například první, nazvaný Veršem tě pohladím, obsahuje Richterovy intimní reflexe. Ve druhé části Být chvíli loukou zaznívá autorova přírodní lyrika, ve třetí (City podobné vodě) se zase objevují jeho úvahy a rozjímání. Samotný závěr (S očima rozšířenýma) je pak přisouzen veršům, které se zamýšlejí nad společenskými souvislostmi. Zdroj anotace: Městská knihovna v Praze