Počet záznamů: 1
Austin, Debra, 1957- - Autor
Vyd. 1. - Praha : Práh, 2009 - 249 s. : il.
ISBN 978-80-7252-273-6
Skořepa, Jan - Ilustrátor Snížek, Luboš, - Překladatel Snížek, Luboš, - Překladatel
americké romány dobrodružné románySignatura C 178.944 Údaje o názvu Dcera Kury : román z prehistorie lidstva / Dedra Austinová ; jako ilustrace byly použity olejomalby Jana Skořepy ; [z anglického originálu ... přeložil Luboš Snížek] Záhlaví-jméno Austin, Debra, 1957- (Autor) Údaje o vydání Vyd. 1. Vyd.údaje Praha : Práh, 2009 Fyz.popis 249 s. : il. ISBN 379.00 Kč 978-80-7252-273-6 Číslo nár. bibl. cnb001993459 Dal.odpovědnost Skořepa, Jan (Ilustrátor)
Snížek, Luboš, 1962- (Překladatel)
Snížek, Luboš, 1962- (Překladatel)
Forma, žánr americké romány * dobrodružné romány Konspekt 821.111(73)-3 - Americká próza MDT (0:82-311.3) , 821.111(73)-31 Země vyd. Česko Jazyk dok. čeština Druh dok. KNIHY Román poutavým způsobem přibližuje život před více než půldruhým milionem let. Ve vesnici Kura žije hlavní hrdinka Pche, jež je ženou z rodu Homo erectus. Celá společnost je matriarchální, vedoucí postavení mají tedy ženy. Román Dcera Kury ukazuje tehdejší svět bez servítek, naturalisticky popisuje boj o přežití, jenž je s naprostou samozřejmostí začleněn do děje. Přirození zvířecí nepřátelé jsou součástí tamního života a vyhrává ten silnější. Lidé Kury mají svou Matku, kterou je Čirika. Matka Kury má dceru Pfí a vnučku, hlavní postravu knihy – Pche. Čiriku zahubila jedné temné noci lvice. Byla již stará, přesto ji Pche postrádala pro její vůdčí osobnost. Kromě Matky Kury přišlo téže noci o život Dítě. Dítětem byly nazývány všechny děti, které nedosáhly věku čtyř jar, kdy jim bylo slavnostně přidělováno jméno. Ztráta dětí – kvůli nemoci nebo odvlečení dravými zvířaty, byla běžnou, i když smutnou záležitostí. Po smrti Matky Kury společnost přijala novou Matku Pfí a zodpovědnost Pche mnohonásobně vzrostla. Blížila se doba, kdy bude řada na ní… V matriarchální společnosti měl každý pevně určeno své postavení. To se projevovalo jak v běžném životě, tak při slavnostech. Tradiční slavnosti Vázání pouta, oslavě konce sklizně, při níž si ženy vybíraly svého muže, předcházel průvod od příbytku k příbytku. Začínalo se od žen nejvýše postavených – Čirikiných dcer, až po poslední ženu Hmm. U každého příbytku okusili členové průvodu jídlo. Kvalita jídla i nádob, v nichž bylo podáváno, se snižovala. Hmm mohla nabídnout k ochutnání pouze košík se sušeným ovocem. Poutavě popsané tradice společnosti, rozhovory mezi lidem, lov, úprava jídla, ošetřování zranění, zacházení s dětmi, to vše činí román nesmírně zajímavým. Je obohacen o nádherné nafocené olejomalby Jana Skořepy. Názvy kapitol a výrazy dokreslující africký kolorit vycházejí ze svahilštiny. Byly přetvořeny uměleckou licencí autorky. Pro lepší porozumění je v závěru slovníček, v němž čtenář nalezne překlad názvů jednotlivých kapitol. Bez něj by byly nesrozumitelné. Při čtení je třeba správně pochopit příbuzenské vztahy jednotlivých postav. Po zažití této skutečnosti je již román hezky čtivý. Zdroj anotace: OKCZ - ANOTACE Z WEBUNačítání…
Počet záznamů: 1