"Mám vskutku dost slov a sil, abych mohl vyprávět o nelítostném zhoubci národů Čingiz-chánovi a jeho sveřepém vojsku? Strašlivý byl vpád těchto divochů ze severních pouští, kdy v čele vojska vpřed se řítil jejich rudovousý vládce, kdy se rozběsnění válečníci na neúnavných koních hnali klidnými dolinami Maverannagru i Chorezmu, zanechávajíce na cestách tisíce porubaných těl, kdy každý okamžik přiváděl na svět nové hrůzy a kdy lidé se ptávali druh druha: Zaskví se opět klenba nebeská, zatažená teď dýmem hořících osad, nebo již nastal konec světa?" Tak počíná rom. vyprávění, které je nepřetržitou řadou válečných a dobrodružných scén z doby tatarského vpádu na Rus. Autor dokazuje na těchto dávných příbězích, že nesváry, sobectví a nestatečnost vládnoucích vrstev byly vždy hlavní příčinou poroby národů a utrpení lidu. Tato kniha je prvou částí trilogiie, líčí tatar. vpád, porážku ruských knížat a Polovců r. 1224 na řece Kalce, návrat mongol. hord do Asie a Čingiz-chánovu smrt. Samostatným pokračováním je román Bátú, vnuk Čingiz-chánův, též přel. do češtiny. Zdroj anotace: Národní knihovna ČR