Roky těsně po válce byly pro autora zásadní a trýznivé. Text začal psát v dánském vězení v roce 1946 - zatčen byl na žádost Francie jako kolaborant, obžalován nejdříve z vlastizrady, pak jen zbaven občanské cti a majetku, posléze amnestován. Féerie pro jindy vypráví o okolnostech jeho útěku po osvobození Paříže, o pobytu v dánském exilu, uvěznění, obvinění z kolaborace, najdeme zde ovšem i reminiscence z pařížského Montmartru, kde Céline žil a měl své přátele. První svazek, Féerie pro jindy I, se otevírá atmosférou před Célinovým odchodem z Paříže a pokračuje jeho pobytem na individuální cele v oddělení odsouzených na smrt ve věznici v Kodani. Zdánlivě spontánní příval drsné zpovědi je autorem precizně stylizovaný - rozbitý příběh, stavba věty i slovní zásoba, nedokončené, nedořečené myšlenky - chtěl takto vnést emoci mluvené řeči do psaného jazyka, což bylo v dobovém kontextu zcela novátorské. Dobové detaily a souvislosti v textu zmiňované jsou pro současného čtenáře málo srozumitelné, takže výkladový slovník Poznámky k některým méně známým postavám a skutečnostem v závěru knihy je velmi potřebný. Zdroj anotace: Web obalkyknih.cz