Počet záznamů: 1  

Freudova sestra

  1. Zobrazit informace o knize na stránce www.obalkyknih.cz

    kniha


     Smilevski, Goce, 1975- - Autor
    Vyd. 1. - Praha : Odeon, 2012 - 263 s. ; 21 cm
    ISBN 978-80-207-1443-5 (váz.)
    Světová knihovna ;
      Dorovský, Ivan, - Překladatel
     Freud, Sigmund, 1856-1939  Freud (rodina)
    19.-20. století
     psychoanalytici  rodinné vztahy
     makedonské romány  biografické romány
    SignaturaC 185.438
    PobočkaKde najdu?InfoSignatura
    Čtyři Dvory k vypůjčeníC 185.438 ČD   
    Lidická ( sklad )k vypůjčeníC 185.438   
    Na Sadech - dospělé ( beletrie ) k vypůjčeníC 185.438 a   

    Údaje o názvuFreudova sestra / Goce Smilevski ; [přeložil Ivan Dorovský]
    Záhlaví-jméno Smilevski, Goce, 1975- (Autor)
    Údaje o vydáníVyd. 1.
    Vyd.údajePraha : Odeon, 2012
    Fyz.popis263 s. ; 21 cm
    ISBN978-80-207-1443-5 (váz.)
    Číslo nár. bibl.cnb002362810
    Edice Světová knihovna (Odeon) ; 129
    PoznámkyPřeloženo z makedonštiny
    OriginálSestrata na Zigmund Frojd
    Dal.odpovědnost Dorovský, Ivan, 1935-2021 (Překladatel)
    Předmět.hesla Freud, Sigmund, 1856-1939 * Freud (rodina) * 19.-20. století * psychoanalytici - Rakousko - 19.-20. století * rodinné vztahy
    Forma, žánr makedonské romány * biografické romány
    Konspekt821.163 - Jihoslovanské literatury
    929 - Biografie
    MDT 821.163.3-31 , 929 , 159.964.2-051 , 316.356.2 , (436) , (0:82-312.6)
    Země vyd.Česko
    Jazyk dok.čeština
    Druh dok.KNIHY
    Proč zanechal Sigmund Freud své sestry roku 1938 ve Vídni svému osudu – jisté smrti? Na to se pokouší odpovědět makedonský spisovatel, který studoval mj. v Praze, jehož román byl přeložen do 25 jazyků a získal za něj Cenu Evropské unie za literaturu.Ukázka z textuV těch měsících po odjezdu nám někdy telefonovaly Marta a Anna a říkaly nám, že Sigmund prodělal další operace dutiny ústní, že se uzdravuje, nemůže však mluvit. Rakovina mu tak poškodila sluch, že se s nimi dorozumíval psaním. Vzpomněla jsem si na dobu, kdy jsme byli dětmi a kdy mě bratr učil psát. Marta a Anna nám řekly, že bydlí v hezkém domě na tichém londýnském předměstí, a neustále nás ubezpečovaly, že Sigmundovi přátelé dělají vše, abychom my, jeho sestry, dostaly výjezdní víza z Rakouska. Pak s nimi budeme moci bydlet v jednom domě. My čtyři jsme se naučily žít se strachem. Nebyl to strach ze smrti, nýbrž z utrápení. Musely jsme na rukávech nosit Davidovu hvězdu, aby byly dodržovány všechny zákazy, které platily pro všechny Židy. Nesměly jsme už chodit do divadla, do opery, na koncerty. Nesměly jsme chodit do restaurací a do parků. Nesměly jsme jezdit v taxíku. Mohly jsme jezdit tramvají, ovšem pouze v zadním voze. Směly jsme vycházet z domu, ovšem pouze v přesně stanovených hodinách. Telefony jsme měly vypnuté. Mohly jsme užívat jenom dvě pošty ve městě. Zdroj anotace: Web obalkyknih.cz
    Načítání…

Počet záznamů: 1  

  Tyto stránky využívají soubory cookies, které usnadňují jejich prohlížení. Další informace o tom jak používáme cookies.