Šalamovově povídkové epopeji, jejíž první část tvoří tato sbírka, dala oblast východní Sibiře, kde autor strávil léta 1929-46 ve stalinských trestních lágrech. Autor zde cíleně vyvrací tezi o hlubokém přátelství, vznikajícím za těžkých podmínek - jeho hrdinové, degradováni na zvířecí podstatu, se pohybují v nejtěžších myslitelných podmínkách, stále na hraně smrti, žijí mechanicky a lhostejně z minuty na minutu a jsou schopni se vzájemně zabíjet pro teplý svetr, kus chleba či pár šluků z machorky. Šalamov své temné obrazy a hrůzné minipříběhy vypravuje s chladnou lakoničností, vzácně i s náznaky černého humoru a často s mrazivou pointou, která dopadne jako rána kamenem. Působivostí a silou svého svědectví se řadí po bok A.I.Solženicyna. Sbírka se nekryje se stejnojmenným výborem, vydaným v Mladé frontě roku 1995, přestože řadu povídek najdeme v obou. Zdroj anotace: Web obalkyknih.cz