Baladické prostředí chudých Beskyd rámcuje tragický příběh ženy, vyvržené vesnicí pro syna-pohrobka. Aby zajistila budoucnost svého dítěte, provdá se Františka za sedláka Podešvu, jehož hrubost, sobectví, bigotnost a nevěrnost trpělivě a odevzdaně snáší. Musí přitom bezmocně přihlížet, jak se jí syn odcizuje a morálně se křiví. Avšak ustavičné urážky a týrání probudí i v mírné Františce vzpouru. Po noci, kterou prožije v úzkostech o syna a v mučivých vzpomínkách na minulé útrapy a křivdy (celý román je vyprávěn formou retrospektivních záběrů), skoncuje se starým životem. - Ve svém posud nejlepším románovém díle vylíčila G., jak kapitalistická společnost znetvořovala člověka, v jakém otroctví žila venkovská žena a jak neradostně a křivě vyrůstaly děti. Zdroj anotace: Národní knihovna ČR