Golubovovův román evokující historii vlastenecké války 1812 až do bitvy u Borodina byl napsán za Veliké války vlastenecké, kdy sov. histor. román záměrně vybírá themata z kritických dob ruského lidu, aby příklady heroismu mas v minulosti poskytoval vzor a povzbuzení. Bohatýrskou postavu velitele druhé ze tří rus. armád, jehož "malé tělo skrývalo velikého ducha prostého vojáka", a který ztělesňoval všechny tužby a naděje v první fázi zápasu s Napoleonem, je tu zasazena do barevné mozaiky bitevních scén a episodických výjevů, zahrocených často s osobitým smyslem pro groteskní rysy situací, faktů i postav. Román vrcholí bitvou u Borodina, v níž byl miláček vojska, velící tehdy pod Kutuzovem levému křídlu spojených armád, těžce raněn. Ohnivý Bagration vrhá se do čela zoufalého protiútoku, zasažen v průběhu bitvy poznáním, že pravda byla v nenáviděné ústupové strategii jeho antipoda Barelaye, velitele první armády, který dával se sebezapřením přednost zničení početně daleko silnějšího nepřítele vyčerpáním, zimou a spontánním odporem všeho lidu nad vítězstvím v přímé a rozhodné bitvě, kterou mohla být ztracena nejen Moskva, ale i Rusko. Zdroj anotace: Národní knihovna ČR