Soubor epizod a drobných příběhů starého muže, který bodře a s humornou rozezleností komentuje svět kolem sebe a nenachází na něm téměř nic pozitivního."To jsem se zas jednou dožral, když..." Těmito slovy zahajuje Tuomas Kyrö každý monolog (kromě závěrečného) soustavně naštvaného mrzouta, který nazlobeně sleduje události, probíhající v jeho nejbližším okolí. V každé ze čtyřiceti krátkých povídek se starý muž pozastavuje nad (podle jeho názoru) neutěšeným vývojem a stavem společnosti, vzývá tradiční styl života na finském venkově spočívající hlavně v šetrnosti, odsuzuje rozmařilost, chvástání teenagerů, jednání poslanců a městských zastupitelů, nebo dokonce i "kojení žen na veřejnosti". Kyrö stvořil svého ústředního hrdinu jako věčně rozzlobeného a hašteřivého třiasedmdesátníka, jenž v pozici notorického stěžovatele píše své kritické výpady do rozmanitých deníků a periodik. Tyto invektivy začne psát v době, kdy mu jeho lékař sdělí, že musí radikálně změnit způsob své existence, zvláště stravu, jinak mu hrozí postupné Zdroj anotace: Městská knihovna v Praze