Tak jako se děti straší čerty, tak se čertí děti straší lidmi. Protože stejně jako je pro lidi peklo za trest, je pro čerty největším trestem jít mezi lidi. Vždyť jsou přece tak zlí a hamižní, dělají si naschvály a šijí na sebe boudy. Proto když už rodiče dvou neposedných čertů Alberta a Norberta nevědí, jak své synky usměrnit, pošlou je mezi lidi. Aby si uvědomili, že rodiče se mají poslouchat, ale také aby napravili jednu nesmírnou lumpárnu, které se dopustili - vrátit peklu všechny hříšníky, které pustili na svobodu. Albert s Norbertem budou muset prokázat hodně důvtipu a odvahy a smířit se s tím, že jim do jejich úkolu neustále budou zasahovat dvě kapacity, které mají s péčí o lidské duše největší zkušenosti: Bůh a Lucifer. Zdroj anotace: Krajská knihovna Františka Bartoše ve Zlíně, příspěvková organizace