Zatím co první díl knihy zachycoval dějiny řecké vědy od Thaleta po Aristotela a pokoušel se stanovit její význam pro moder. svět, díl druhý líčí historii řecké vědy po smrti Aristotelově r. 322 př. n. l., hodnotí pokrok ve vědě, který učinili Theofrastos a Straton jako Aristotelovi následovníci ve vedení athénského Lykeia, sleduje osudy vědy v Alexandrii za Ptolemaiovců a nakonec vývoj vědy v Římě. Protože autora zajímá především význam řecké vědy pro nás, pro dnešní svět, hodnotí nakonec stručně i znovuzrození řecké vědy ve vědě moderní. F. sleduje vývoj vědy v jejích vztazích k technickému, společenskému i politickému vývoji, uprostřed něhož se vyvíjela. (Podle autorovy předml. a závěru.) Zdroj anotace: Národní knihovna ČR