Dvě novely, k nimž Paustovskij čerpal látku ze sovětského jihu, z pobřeží Černého a Kaspického moře. Drobnými lyrickými obrázky, líčením vzrušivých dějů přítomných i minulých a znamenitě kreslenými typy jak lidí pevně stojících na půdě skutečnosti, tak romantických snílků postihuje krásu a plnost člověka i světa a přesvědčuje, že "bez lidí naší doby, plné úspěchů a lidské vroucnosti, není krásy v barvě moře, ve větru, v oblacích ani v letu ptáků, ve všem tom, čemu říkáme život". Zdroj anotace: Národní knihovna ČR