Vyličuje zprvu všeobecné tiskové poměry v Rakousku v letech 70.-80., kdy rozvoj dělnického tisku brzdily jednak peněžní kauce a časopisecký kolek, jednak předpisy rak. tiskového práva. Po výčtu prvních dělnických čas. v Anglii a v Německu podává studie stručný chronologický přehled našich časopisů od r. 1867, kdy začal vycházet "Dělník", orgán. konservativní strany národní. Pokračuje listy Chleborádovými z doby, kdy bylo děl. hnutí sváděno do kolejí družstevního svépomocného podnikání až k době, kdy dělnictvo vstoupilo nezadržitelně do polit. života a kdy se v letech 80. postupně orientovalo na marxistický program. Uzavírá sjednocovacím sjezdem brněnským o vánocích 1887. Všechny časopisy nesou na sobě znamení rychlého polit. kvasu v dělnictvu. Studie nepodává kritický průřez jednotlivými časopisy a přes všechny jejich chyby a nedostatky hodnotí výsledky první novinářské práce dělnické u nás kladně. Zdroj anotace: Národní knihovna ČR