Počet záznamů: 1
Kytice z básní Karla Jaromíra Erbena
Erben, Karel Jaromír, 1811-1870 - Autor
Osmnácté vydání - 220 stran, 12 nečíslovaných stran, 1 nečíslovaný list obrazových příloh : faksimile ; 15 cm
Svoboda, Milan, - Editor Dyrynk, Karel, - Tiskař Brunner, Vratislav Hugo, - Jiná role Bradáč, Ludvík, - Vazač
česká poezie epická poezie baladySignatura KC 684 Údaje o názvu Kytice z básní Karla Jaromíra Erbena Název na hřbetu Kytice Záhlaví-jméno Erben, Karel Jaromír, 1811-1870 (Autor) Údaje o vydání Osmnácté vydání Nakladatel V Praze : volné vydání Spolku českých bibliofilů, 1911 Fyz.popis 220 stran, 12 nečíslovaných stran, 1 nečíslovaný list obrazových příloh : faksimile ; 15 cm Číslo nár. bibl. cnb000591954 Poznámky "Toto 18. vydání "Kytice" textově upravil a vydal Milan Svoboda. Vytiskl je Karel Dyrynk v tiskárně "Politiky" v Praze v 710 exemplářích (z nichž 10 na papíře japonském). Vazbu navrhl V.H. Brunner a provedl L. Bradáč"--Tiráž. Bibliofilie. Sáňka 200. Část nákladu vázána v kůži. V kartonovém pouzdru Dal.odpovědnost Svoboda, Milan, 1883-1948 (Editor)
Dyrynk, Karel, 1876-1949 (Tiskař)
Brunner, Vratislav Hugo, 1886-1928 (Jiná role)
Bradáč, Ludvík, 1885-1947 (Vazač)
Dal.odpovědnost Politika (firma) (Tiskař)
Forma, žánr česká poezie * epická poezie * balady Konspekt 821.162.3-1 - Česká poezie MDT 821.162.3-1 , (0:82-13) , (0:82-144) Země vyd. Česko Jazyk dok. čeština URL Digitalizovaný dokument Druh dok. KNIHY Snad naše nejoblíbenější básnická sbírka 19. století. Dvanáct vynikajících balad uvedl K. J. Erben stejnojmennou vstupní básní. Mistr umělecké zkratky dokázal ve třech slokách zachytit báji vykládající původ slova mateřídouška. Ve zbývajících třech strofách vyjádřil obrazně svůj názor na dávný, až pohanský původ bájí, naznačil i básnický záměr díla a jeho na svou dobu odvážné věnování slovanským vlastencům. Básník poznal důvěrně české básně i pohádky, a proto toužil doplnit Čelakovského „Ohlasy“ promyšleným výběrem lidových námětů epických. Sbírka zahrnula hlavní druhy lidové epiky. Nejpočetnější skupinu tvoří báje. Ty nejvíce odrážejí názor lidu na přírodu, v níž se člověk potýká s působením tajemných sil a bytostí ( Polednice, Vodník, Vrba, Lilie, Holoubek, Svatební košile ). Pro naše předky nebylo hranic mezi živým a neživým světem. A z pohanských mýtů přechází tato představa i do zlidovělé tradice křesťanské. Místní pověsti má za základ nejstarší balada Poklad s námětem Velkého pátku, kdy se odkrývají poklady. Pohádka, a to od Boženy Němcové, byla podkladem Zlatého kolovratu. Legenda barokně romantického ladění je základem Záhořova lože. A hojná jsou právě v naší těžce zkoušené zemi proroctví (Libušino, Sibyllino, slepého mládence aj.), úryvky z ní tvoří závěrečnou, vlastenecky povzbudivou, ale i kritickou báseň Věštkyně. Tuto pestrost rozmnožují i dramatické obrazy ze života s kresbou lidových obyčejů (Štědrý den, Dceřina kletba). Zdroj anotace: OKCZ - ANOTACE Z WEBUNačítání…
Počet záznamů: 1