Do svazku jsou pojaty tři povídky, vybrané z různých sbírek. První "Matka a děti" (ze sbírky Výminkáři) je typická pro celou Raisovu tvorbu. Ovzduší těžkého života, naplněného bezvýchodnou dřinou, je prozářeno postavou stařenky Pařízkové a její velkou láskou k dětem. V druhém příběhu "Pro číslo" (ze sbírky Horské kořeny) je v postavě ševce Sejkory zosobněn typ hloubavého českého člověka, šiřitele revolučních tradic a osvěty mezi venkovským lidem. Živé a chápající líčení cest přespolních dětí "lidských chocholoušků" - do školy, jejich radosti i strasti jsou obsahem poslední povídky "Školáci" (ze sbírky Potměchuť). Zdroj anotace: Národní knihovna ČR