Předmětem diplomové práce je terstská literatura a jejích pět významných představitelů - Italo Svevo, Umberto Saba, Scipio Slatapera, Giani Stuparich a Pier Antonio Quarantotti Gambini. Úvodní kapitola je věnována Terstu jakožto multinárodnostnímu a tedy multikulturnímu centru, které zrodilo řadu pozoruhodných literárních osobností. Terst, v němž se mísila jednotlivá etnika, stmeloval italský jazyk a italská kultura. Díla terstských autorů mají řadu společných znaků: příznačný je pro ně psychologismus, autobiografismus, sklon k antileterátství, zkoumání vědomí a svědomí, patologické tendence v lidském jednání, neurotické hlavní postavy. Autoři se většinou narodili v Terstu, kde strávili i podstatnou část života, navíc, silně akcentovali podněty přicházející ze severu a vztahy italsko-slovinské. Autorova pozornost je rovnoměrně rozdělena mezi všech pět autorů, jejichž dílo interpretuje. Zdroj anotace: Městská knihovna v Praze