Autorovi se podařilo velice emotivním způsobem zobrazit těžký život chlapce, kterému rodiče, těsně po válce, dali zprofanované jméno Adolf. Jednalo se o rodovou tradici a zejména chlapcův otec nedomyslel možné následky. Malého Adolfa od první třídy šikanuje jeho učitelka i spolužáci, což, spolu s brzkou smrtí jeho otce, negativně ovlivní jeho charakter i celý jeho další život. Autor, vystudovaný i praktikující pedagog, bezvadně vykreslil školní prostředí své doby. Dovedl vystihnout motivy jednání Ádíka i jeho spolužáků. Používá v knize moravský argot, kterým mluví chlapcova matka a babička. Povídka snese srovnání s knihou Zmatky chovance Törlese od Roberta Musila. Zdroj anotace: Městská knihovna v Praze