Próza Danuty Kostewiczové – současné polské spisovatelky – Andante spianato je jednolitým textem, který není rozdělen do kapitol či jinak vnějškově strukturován. Autorskou filozofii charakterizuje individuální a sugestivní svět fantazie soustředěný kolem základních a pro duševní stav člověka neopomenutelných existenciálních zkušeností, jako je údiv (překvapení) a nadšení (okouzlení), zakotvení v bytí, v tomto případě v obtížném, složitém, ale emocionálně autentickém (ve smyslu citové opravdovosti) až extatickém optimismu. Klíčovými slovy textu Andante spianato jsou okamžik (chvíle) a bod (úhel pohledu). V knize nechybí kritika člověka, který nosí hlavu tak vysoko a zrak zaměřuje do výšek natolik, že jím až „děraví“ nebe, neboť se mu zdá, že je Bohem, ale přitom se nenaučil být člověkem. Hudební titul prózy Andante spianato ukazuje na úryvek velmi známého a významného Chopinova díla Andante spianato, které bývá chápáno jako „ukolébavka“. „Andante spianato“ též označuje tempo (hry), které se může vztahovat k tempu pochodu, který subjekt prózy prožívá a registruje kolem sebe další zážitky a dojmy – činí tak spíše beze spěchu v mírném tempu (andante), své kroky klade rytmicky pravidelně a klidně (spianato). Zdroj anotace: Web obalkyknih.cz