Rozmarná historie příbuzných po obou protilehlých březích Atlantiku soupeřících o lordský titul a bohaté anglické hrabství, poskytla 1892 americkému humoristovi příležitost, aby sežehl satirou, místy až groteskní, anglický aristokratický snobismus i protější "demokratický" amerikanismus s jeho kultem peněžního uspěchu. Berkeley, syn angl. hraběte Rossmore - "uchvatitele", odpluje do hlavního města Spojených států, aby se zřekl svého dědictví a titulu ve prospěch amer. uchazeče, kolonela Sellerse, který spolu se svým přítelem Hastingsem, takto samozvaným poslancem za pár bělochů v jedné indiánské oblasti, representuje americký humbuk, dětinství a bláznivou podnikavost. Berkeley opustí domov proto, že nechce žít ze svého falešného postavení, nýbrž z vlastní práce. Hodlá žít, jak říká, jako prostý mezi prostými a rovný mezi rovnými. Ale ve vysněné zemi je horním i dolním společná jediná rovnost, tož bezohledná honba za dolarem, a tak je naivní snílek brzy vyléčen ze svého idealismu. Po trpkých zkušenostech je nakonec rád, když si ho vznešený tatínek odveze i s nevěstou, dcerou "nápadníka" Sellerse, zpět do Anglie a pohodlného života.