Historicko-politická studie o vývoji revolučních událostí středoevropských v bouřlivém roce 1848, hlavně v březnu (svatováclavský výbor) a v červnu (svatodušní povstání), kdy došlo k třídění radikálních revolucionářů a konservativní buržoasie, která zradila, jako vždy, revoluční hnutí ze sobeckých důvodů hmotných, aby nepřišla o své trhy, kdyby byla nucena konkurovat s buržoasií z vyspělejšího Německa. Při jednání o frankfurtský parlament totiž šlo buď o celní spolek německo-rakouský, případně i o připojení rakouských, t.j. i českých zemí k říši. Tu česká buržoasie (Palacký i jeho tehdejší mluvčí Havlíček) se ukázala být čistě monarchistickou, protože jedině habsburská říše jí zaručovala svobodu pro kapitalistický rozvoj a vykořisťování. Z Německa se tehdy obávali příchodu revolučních, socialistických myšlenek. Tak pomohla nejprve česká a pak, když šlo i o národnostní otázky, také německá buržoasie zachránit rakouskou monarchii a potlačit českou revoluci. Na barikádách však stáli společně čeští i němečtí radikálové, opírajíce se o maloměstské vrstvy a již také o dělnictvo. Zdroj anotace: NK ČR