Proti nespravedlivému a často záměrně zkreslovanému dosavadnímu hodnocení básníka Antonína Sovy jako individualisty, nacionalisty, impresionisty, snivce atd., klade si tato životopisná a literárně historická studie za úkol rozvinout myšlenku, načrtnutou Juliem Fučíkem, který viděl "v málo známých verších Soucitu a vzdoru ... zárodky té nové, soudobé poesie, jejiž tvůrci uvědoměle spojují svůj osud se světovým revolučním hnutím proletářským". Studie proto podává v základních rysech rozbor života a díla básníka, který se uprostřed úpadkových skeptických nálad konce století a v pesimistické době před 1. svět. válkou snažil celou svou tvorbu zasvětit zápasu o nového člověka, avšak nevyzbrojen ideami vědeckého socialismu byl snadno zranitelný a často tápal ve složitých bitvách přelomu dvou století; studie vysoce vyzdvihuje Sovův odboj proti buržoasní společnosti. (Podle předmluvy.) Zdroj anotace: Národní knihovna ČR