Každá z povídek Jiřího Weila nese v titulu označení některé z barev, jež se stávají symbolem většinou tragického lidského osudu v nelehké době fašistického režimu. Soubor próz z doby okupace přináší příběhy o hrdinství a podlosti i těžkém každodenním životě, do něhož se promítaly strach, obavy a úzkost, na druhé straně ale i snaha postavit se zlu a se ctí v tomto nelehkém času obstát. Zajímavá je i geneze těchto Weilových textů, které byly většinou zaznamenány na papírových útržcích a vznikaly v nemocnici nebo v ilegálních bytech, kde se autor v průběhu druhé světové války skrýval. Zdroj anotace: Národní knihovna ČR