Autor rozdělil svůj cyklus do sedmi tématických oddílů, jejichž společným základem je syrové, v některých případech až naturalistické zachycení punkového výrazu. Ten spočívá především v pochopení úskalí dnešního světa, v němž člověk žije mnohdy na úkor lidské důstojnosti. Haubert v ironicky laděných textech vyjadřuje znechucení nad stavem společnosti, pocity lhostejnosti i nepříliš radostné perspektivy, v nichž technické vymoženosti jednoznačným způsobem převálcují kulturu a umění. Několikrát autor zdůrazňuje i motiv marného hledání místa a postavení nekonformního člověka v současnosti, které je zpestřeno jedovatými sebereflexemi, jež odmítají výdobytky minulého i nynějšího režimu. Haubert tedy osobitým způsobem předkládá jakési panoptikum zdeformovaných mezilidských vztahů, v němž ani intimní boje nemají žádnou šanci zvítězit nad zoufalstvím nebo rezignací. Zdroj anotace: Web obalkyknih.cz