Román z prostředí kláštera a vojenského lazaretu v odlehlém údolí bavorských Alp v prvních týdnech po skončení druhé světové války. Román, o němž autorka říká: "Přitahovaly mě profily Němců, lidí, které jsem poznala, a kteří v kontextu posledních let pozbývali v paměti své hromadné podoby a dostávali zase jednotlivé, diferencované tváře. To všechno je však jen přibližně pravdivé. Ve skutečnosti je tato knížka pokusem o vyjádření jediného pocitu -pocitu člověka, který stanul na okraji potopy a vyšel z ní zdánlivě zdráv a nedotčený, a přece je v jistém smyslu dítětem této potopy a jeho život je jí zcela poznamenán." Zdroj anotace: Národní knihovna ČR