Soudce, který žije poklidný život a léta v klidu a vcelku rozumně a spravedlivě řídí záležitosti poklidného pohraničního městečka, musí jednoho dne začít spolupracovat s vyšetřovateli tajné služby z hlavního města, kteří pátrají po barbarech - lidech z pustin obklopujících říši. Jejich činnost a zejména způsob, jakým se chovají, jej vytrhne z klidu, cítí morální povinnost zaujmout jasně vyjádřené stanovisko a je tak vržen do víru zápasu s mocí i vlastním leta nedrážděným svědomím. Příběh, odehrávající se v bezejmení a bezčasí (civilizace bez vnějších atributů moderní společnosti, přesto evidentně současná) je alegorií morálního dilematu, které řeší slušný člověk, který je svědkem svévole mocných a vzpoury jedince proti degradaci člověka. Zdroj anotace: Městská knihovna v Praze