Pohádky původních obyvatel daleké Sibiře odrážejí svébytný vývoj jednotlivých národů i jejich odlišné představy o přírodě. V chantských, ketských, nganasanských, selkupských, něneckých, evenckých, dolganských, jukagirských,itelmenských a eskymáckých pohádkách často vystupují zosobněné živly nebo nebeská tělesa a zvířata, která se převtělují v lidi nebo jako lidé jednají. Zdroj anotace: Krajská knihovna Františka Bartoše ve Zlíně