První ze tří svazků dějin filosofie, přístupně napsaných, neboť to byly ve své základní podobě přednášky určené širokému okruhu studentů, objasňuje vztah filozofie k jejím dějinám, sleduje její poměr k náboženství, umění a společnosti, obsahuje i obecné metodické úvahy a stručný rozbor čínské a indické filosofie. Svazek je uzavřen výkladem předsokratovské filosofie. Do druhého svazku jsou zařazeny rozbory řecké filosofie, počínající sofisty a končící filozofiemi "sebevědomí", tj. stoicismem, epikureismem a skepticismem. Zatímco analýzy uložené v prvním svazku musely ulpět na pouhé rekonstrukci názorů, mohly úvahy druhého svazku objasnit Hegelovu filozofii ducha, sledovat vývoj lidské osobnosti v dějinách. Autor svými interpretacemi osvětluje svou vlastní filosofii a včleňuje ji do určité tradice. Závěrečný třetí svazek českého vydání Hegelových Dějin filosofie obsahuje kromě dokončení prvního dílu i díl druhý (úvod do filosofie středověku, arabská a scholastická filosofie, oživení věd) a třetí (úvod do novější filosofie, perioda myslícího rozvažování, nejnovější německá filosofie). Stejně jako předcházející svazky, je i tento poslední vybaven rozsáhlým poznámkovým aparátem, blíže vysvětlujícím některé filosofické termíny a historické narážky v textu. Zdroj anotace: Národní knihovna ČR