Znám poněkud své výsady spisovatelské; v jednotlivých případech také mám dosvědčeno, jak přivyknutí mým spisům „kazí“ vkus. Nelze pak už prostě snésti jiné knihy, ze všech nejméně knihy filosofické. Je to vyznamenání, jemuž není rovno, vstoupiti do tohoto vyššího a delikátního světa – člověk nesmí k tomu nikterak být Němcem; je to na konec vyznamenání, kterého je třeba si zasloužiti. Ale kdo je se mnou spřízněn výší chtění, prožije přitom pravé ekstase učení: neboť přicházím z výší, jichž nikdy nedoletěl pták, znám propasti do nichž ještě ničí noha nezbloudila. Bylo mi řečeno, že není možné, odložit moji knihu – že prý ruším i noční klid… Zdroj anotace: OKCZ - ANOTACE Z WEBU