Spíše než dopisy z cest jsou tyto texty jakési niterné výlevy, výkřiky z hloubi opakovaných depresivních stavů, vzpomínky a pocit neustálé provázanosti s děním doma. Autor je s domovem spojen i prací - připomíná se mu zejména jeho Jakub Deml, na jehož díle tehdy soustředěně pracoval, a také Demlův Tasov. V dopisech adresovaných nejrůznějším přátelům i příbuzným na různých místech Evropy se tak některé motivy opakují, některé mění, zůstává ale směs exotiky prostředí, hlubokých úvah, a naposled i velmi neveselých, jaksi hraničních životních situací. Přes exotičnost místa a básnivou bohatost, košatost textů je tak přetažen závoj introspekcí, texty jsou protkány četnými literárními i hluboce osobními narážkami a není proto jednoduché sledovat v nich nit autorových zážitků. To ale asi nebylo to hlavní, proč tyto dopisy autor zveřejnil. Zdroj anotace: Web obalkyknih.cz