Informace jsou v knize tříděny podle tématických okruhů (např. Slohové epochy v hudbě, Skladatelé, Soubory, Nástroje, Slova a hudba atd.), nikoli tedy dle abecedního pořádku. Uspořádání, výběr a formulace údajů, z nichž je patrná tou- ha po senzaci, však o hudbě podávají povrchní a zkreslený obraz (např. cembalo a loutna jsou zařazeny mezi zaniklé nástroje spolu s trombou marinou, největ- ší okomentovaná fotografie v kapitole Současný koncert se týká Cageovy záliby v houbách, atd.). Encyklopedie je sestavena natolik populárně a přístupně pro nenáročného čtenáře, až je plná chyb a polopravd: laikovi téměř nic nevysvětlí a vzdělanějšímu čtenáři nepřinese žádné skutečné informace. Zároveň však obsahu- je značné množství kvalitní hudební ikonografie. Zdroj anotace: Městská knihovna v Praze