V průběhu 20. století estetika přestala být pouhou filozofickou teorií krásna, neboť zformovala úzké vazby s jednotlivými obory umělecké tvorby, participovala na organizování oběhu kulturních produktů, zkoumala závažné otázky smyslu existence a zaměřila se na analýzu vztahu k ostatním vědním disciplínám. Tato mnohovrstevnatá činnost se však uplatňuje pouze ve čtyřech přesně vymezených myšlenkových oblastech - oblasti života, formy, poznání, činu. Veškeré estetické teorie lze rozčlenit do těchto oblastí. Estetika života získává vazbu politickou, estetika formy vazbu mediační, estetika poznání vazbu skeptickou a estetika pragmatická vazbu komunikativní. Estetika je tak hluboce spojena s problematikou politickou, mediální, skepticismem a komunikací. Tradiční představa estetiky coby cítění se ukázala nepravdivou a tuto problematiku převzala psychologie, ontologie, teorie jazyka, literární teorie, filozofie náboženství. Zdroj anotace: Web obalkyknih.cz