Obsáhlá monografie osvětluje myšlenkovou základnu i charakter tvorby jednoho z významných příslušníků české meziválečné avantgardy v širším rámci vývoje českého moderního umění. Jako příslušník generace Devětsilu setrváváMuzika ve svém malířském projevu i v pozdějších letech důsledně na pozicích imaginativního malířství, kterému předcházel magický realismus a primitivizující neoklasicismus. I když jeho dílo bylo v určitých dobách nedoceněno,často i zavrhováno, jeví se dnes jako trvalý a neopominutelný přínos ve vývoji nejen českého, ale i světového avantgardního umění. Zdroj anotace: Krajská knihovna Františka Bartoše ve Zlíně