Bývalý vysokoškolský profesor František Varholík se ocitá v životní krizi. S nostalgií vzpomíná na své dětství, svého milovaného tatínka, který významně ovlivnil jeho pohled na svět. Rekapituluje svůj život, který obětoval práci, kterou považoval za své poslání. Snažil se vždycky chovat podle mravních zásad a svědomí, avšak cítí, že ve víru společenských změn jej jeho postoje dostávají mimo realitu života. Zdroj anotace: Městská knihovna v Praze