Básník se v této době soustředil na verše, v nichž konfrontuje minulost s přítomností a toto téma ho pak vede k rozboru neustále se opakujících významů lidské existence. Šiktancovo chápání minulosti je spojeno často s mýtickými silami a navíc zdůrazněno i originálními jazykovými prostředky. Do tohoto kontextu je často vložen i silný milostný vztah, provázený dramatickým vyhrocením a svíravou úzkostí z pomíjivosti života i ze světa, plného nepokojů a zvratů. Zdroj anotace: Web obalkyknih.cz