Jak spolu souvisí vlk hřivnatý, podivné zvíře z jihoamerických savan, děti v chudobném brazilském slumu a kuře v českém obchodě?Velkochovy drůbeže nebo prasat mají špatnou pověst. Slepice tráví celý život na ploše o velikosti papíru A4. Brojleři se mačkají v halách po tisících a dostávají speciální krmivo, po kterém rostou tak rychle, že se jim lámou kosti. Prasata žijí v boxech na ocelových roštech. Řada českých obcí má potíže se znečištěním a zápachem z chovů, kde se tísní tisíce zvířat Jenomže problém českých vajec, kuřat a uzenin se netýká jen nás. České velkochovy zanechávají velkou stopu také na druhém konci světa, odkud dováží stále více sóji ke krmení. Sóju dovážíme především z Jižní Ameriky. Brazilskou, argentinskou či paraguayskou krajinou se kvůli profitu našeho průmyslového zemědělství rychle šíří rozsáhlá pole chemizovaných sójových monokultur. Expanze sóji znečišťuje řeky a studny, poškozuje půdu a odčerpává kvanta vzácné vody. Tisíce drobných rolníků musí skončit s ospodařením. Za své berou také poslední zbytky unikátních savan a pralesů, kde žije vlk hřivnatý a další vzácná zvířata.Existuje řada dobrých důvodů, proč hospodařit inak. Hnutí DUHA usiluje o to, aby stát vylepšil podporu eko-logických chovů drůbeže, které slepicím a kuřatům zajišťují důstojné podmínky k životu. V ekochovech se navíc téměř nepoužívá jako krmivo sója z Latinské Ameriky.Plocha českého ekologického zemědělství rychle roste. Drtivou většinu však představují louky a pastviny. Chov zvířat je spíš jen poznámkou pod čarou – pouze 0,02 % české produkce vajec a 0,02 % kuřat má značku BIO. Změnit to, je nyní důležitým úkolem pro ministra zemědělství. Zdroj anotace: OKCZ - ANOTACE Z WEBU