Sbírka poezie výrazného českého básníka přináší průřez jeho tvorbou z let 1977-2019. Polohy poezie Víta Slívy jsou dány ustavičným soubojem s hledáním hluboké imaginace a v pravém slova smyslu úderného tvaru, z něhož se zatmí před očima nedořečeným tichem či lehce načrtnutým výrokem. V básníkových variacích skutečně cherubín troubí na kost, ale nejen fanfáru: vyluzuje také melodie, jež skřípou i harmonicky ladí: vracejí se k boudní muzice, počítají neklid hodin, naznačují zoufalost duše, rozdávají údery i pohlazení a pronikají k podstatě lásky i smrti. Jsou v nich modlitby i rouhání, prosby o lehký odchod z tohoto světa a zároveň i vášnivé přijetí citových impulzů. A čas kvapící zběsilým tempem, jenž nelze „popouštět pomaleji“. I proto nakonec "všechno zchladne ve věčnosti", i proto se zdá, že to krásné planulo jen na chvíli. A pochopitelně "nejkratčeji láska". Pak už zbývá jen dohra, vše zahalí "tma, jako bys nikdy nebyl" a Slívova podmanivá básnická mše se uzavírá. Zdroj anotace: Městská knihovna v Praze