Kniha amerického bohemisty Alfreda Thomase je první prací vydanou původně v angličtině, jež se systematicky zabývá českým literárním životem v období vrcholného středověku. Nejde však o přehledovou příručku, ani o nástin základních informací pro anglicky rozumějícího čtenáře. Autor na příkladu řady (nejen vrcholných) děl staročeského písemnictví a dále některých literárně společenských jevů stopuje proces konsolidace jazykově české literární kultury. Zaměřuje se především na tři faktory tohoto procesu, a ty považuje za základní: národnostní příslušnost, gender a společenskou třídu. Jejich přítomnost i povahové utváření pak v textech hledá a vykládá. Charakterizování politických a ideových vazeb mezi českými zeměmi a Anglií pomáhá Thomasovi osvětlit rovněž některé otázky, jež se týkají kulturní situace v pozdně středověké Anglii. Sledovaná etapa českých dějin (vymezená vládou Lucemburků — až po smrt Václava IV.) představuje v evropském kontextu pro české země kulturně nejvýznamnější údobí, jež vyústilo v dramatický pokus o společenský přerod. Obdobně široce koncipovaná práce, směřující do jisté míry k syntetičtějšímu obrazu českého vrcholně středověkého literárního života a založená přitom na poutavém výkladu textů, v českém prostředí dosud chybí. Kniha má význam jak pro studium anglických dějin, tak především pro poznání české středověké kultury v jejích širších, západoevropských souvislostech. Zdroj anotace: Web obalkyknih.cz