Autor zkoumá funkci inženýrskotechnického vzdělání a jeho rozvoj při výstavbě nové společnosti. Přitom kriticky hodnotí idealistické názory, hlavně Felberovy, Listovy, Gutwirthovy, Špačkovy a Pourovy. Svůj výklad a polemiku pojal široce. Pojednává o vzdělání jako činiteli boje socialismu s kapitalismem, inženýrském vzdělání v kapitalistickém a socialistickém Československu, inženyrském vzdělání a společenských vztazích na přechodu ke komunismu i o charakteru inženýrského vzdělání za komunismu apod.