Román současného vlámského prozaika a dramatika se vyrovnává s problémem kolaborace antverpských obyvatel s nacistickým režimem během druhé světové války.Stárnoucí básník Wilfried Wils přibližuje fiktivnímu pravnukovi klíčovou kapitolu ze svého života, kterou bylo jeho chování a vystupování v době, kdy Antverpy okupovala německá armáda. Aby se vyhnul nasazení v říši, Wils se dobrovolně přihlásí do služeb místní policie a začne pracovat jako pomocný strážník. Tato činnost ovšem má svá temná úskalí, neboť četníci se velkou měrou podílejí na organizování židovských transportů. Při zabavování jejich domů a majetku se někteří z nich obohacují na úkor postižených obyvatel, ale - což je mnohem horší - podléhají zhoubné nacistické ideologii a stávají se tak v praktickém i myšlenkovém významu mnohdy bezskrupulózními nositeli zla. Wils sice bytostně cítí, že nastoupil do vlaku, jehož zběsilá jízda vede nesprávným směrem, na druhé straně si ale uvědomuje, že vystoupit z něho je už vlastně nemožné. Román je hlubokým ponorem do svědomí jedince Zdroj anotace: Městská knihovna v Praze