Počet záznamů: 1  

Atlas národnostních a náboženských menšin v České republice

  1. Zobrazit informace o knize na stránce www.obalkyknih.cz

    počítačový soubor

    Atlas národnostních a náboženských menšin v České republice
    Údaje o názvuAtlas národnostních a náboženských menšin v České republice / Lubomír Hlavienka, Ondřej Kolář, Jan Kuklík a kol.
    Záhlaví-jméno Hlavienka, Lubomír (Autor)
    Vytvoření/vznik[Opava?] : Fakulta veřejných politik, Slezská univerzita v Opavě : Slezské zemské muzeum, 2021
    Fyz.popis1 online zdroj (97 stran)
    PoznámkyPublikace je výsledkem projektu "Právní, historické a společenskovědní aspekty nových a tradičních menšin v České republice" vedeného pod identifikačním číslem DG18P02OVV064 (Program aplikovaného výzkumu a vývoje národní a kulturní identity MK ČR)
    Dal.odpovědnost Kolář, Ondřej, 1983- (Autor)
    Předmět.hesla národnostní menšiny - Česko * náboženské menšiny - Česko
    Forma, žánr přehledy * atlasy
    Konspekt323 - Vnitropolitický vývoj, politický život
    MDT (084.4) , 316.022.4:2-67 , (437.3) , 323.15 , (048.8)
    Země vyd.Česko
    Jazyk dok.čeština
    URLhttps://katalog.cbvk.cz/arl-cbvk/cs/csg/?repo=cbvkrepo&key=81098582410
    Druh dok.ELEKTRONICKÉ ZDROJE
    Název souboruStaženoVelikostKomentář
    ATLAS_Cesko.pdf67141.4 MB
    Atlas národnostních a náboženských menšin v České republice
    Již od vzniku 1. československé republiky představovala menšinová problematika jeden z jejích hlavních politických i společenských problémů. Vzhledem k tomu, že v r. 1918 vznikla ČSR jako de facto národnostní stát, na jehož teritoriu žili mimo státotvorných Čechů a Slováků i velké skupiny obyvatel německé, maďarské, či polské národnosti, byla logicky národnostní otázka v centru pozornosti nejenom společnosti, ale i politických elit. I z těchto důvodů se národnostní problematice věnovala již v období let 1918–1938 poměrně velká pozornost, jež ovšem nebyla ve všech případech jen čistě vědecká, ale jejím cílem bývala i obhajoba politických zájmů jednotlivých národnostních skupin. A vzhledem k tomu, že právě národnostní problémy se staly jednou z příčin zániku ČSR, byla tato tematika po roce 1945 zatížena jistým stigmatem. Nicméně ani období po roce 1945 nebylo prosté národnostních problémů a především v kontextu vysídlení Němců a následného osídlování pohraničí můžeme sledovat opětovný nástup národnostní problematiky. Stejně tak nadále přetrvávaly problémy na národnostně smíšeném území Těšínska, kde tradičně žila silná polská menšina. S národnostní otázkou se často pojila i otázka konfesní, a především v oblasti Slezska můžeme vidět silné evangelické menšiny, jejichž členové se tradičně ztotožňovali především s německou nebo polskou národností. Otázka národnostních a náboženských menšin neutichla ani po roce 1989, kdy v důsledku migračních procesů směřujících do ČR především z východní Evropy a z Dálného východu vznikají nové menšiny a diaspory. Tento atlas si klade za cíl zmapovat vývoj hlavních národnostních a náboženských menšin v českých zemích a České republice od roku 1918. Této problematice se věnuje i projekt Ministerstva kultury ČR Národní kulturní identita II Právní, historické a společenskovědní aspekty nových a tradičních menšin v České republice, kód projektu DG18P02OVV064, v jehož rámci vznikl i tento atlas. Ten je společným dílem autorského kolektivu tvořeného pracovníky všech institucí zahrnutých do řešení zmíněného projektu, tedy Slezské univerzity v Opavě, Slezského zemského muzea, Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze, Husitské teologické fakulty Univerzity Karlovy v Praze a Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR. Na tvorbě se tak podílel autorský tým tvořený historiky, právníky, sociologem a jako externí spolupracovník se na něm podílel kartograf. Naším cílem při přípravě atlasu bylo zachytit změny národnostní i konfesní struktury českých zemí od vzniku Československa do současnosti formou srozumitelnou nejen odborníkům, ale i studentům a širší veřejnosti. K tomuto účelu jsme zvolili kartografické zobrazení umožňující poměrně jednoduše zachytit, sledovat a porovnávat tyto změny i hlavní vývojové trendy národnostního a náboženského vývoje v delším časovém úseku. Aby byly výsledky dostatečně reprezentativní a srovnatelné, museli jsme zvolit takový zdroj dat, jehož metodika sběru údajů je pro každou mapu stejná pro celé české země. Jako nejvhodnější zdroj jsme tak zvolili sčítání lidu, jehož výsledky jsou i přes časté administrativní změny asi nejvíce vypovídajícím nástrojem o proměnách národnostního a konfesního složení českých zemí po období téměř jednoho celého století. Pro některé dílčí mapy jsme pak za zdroj dat zvolili archivní prameny. Při sestavování atlasu jsme chtěli, aby uživatel získal především jasný přehled o vývoji národnostního a konfesního složení českých zemí, proto jsou těžištěm atlasu bloky I a II. Ty zachycují na půdoryse zvolených administrativních celků chronologický vývoj početnosti nejvýznamnějších národnostních a náboženských skupin. Pro národnostní vývoj byla vybrána sčítání v letech 1921, 1930,1950, 1970, 1991 a 2011. Pro sledování náboženského vývoje pak sčítání z let 1930, 1991 a 2011. Blok III pak zobrazuje některé vybrané jevy, nebo regiony. Každý mapový list je doprovázen doprovodným textem. V něm jsou nastíněny základní charakteristiky zkoumaného území, je v nich popsán zdroj dat použitý pro sestavení mapy a také jsou zde interpretovány zobrazené výsledky. Na sběru statistických dat se vedle členů řešitelského týmu podíleli studenti Fakulty veřejných politik Slezské univerzity v Opavě. Podklady a texty pro tematické listy připravili Lubomír Hlavienka, Ondřej Kolář, Kamila Veverková, Helena Nosková, Jiří Kocián, Jan Kuklík a René Petráš. Data kartograficky zpracoval Radomír Dušek, výslednou grafickou podobu souboru dal Aleš Orlík. Zdroj anotace: OKCZ - ANOTACE Z WEBU
    Načítání…
Počet záznamů: 1  

  Tyto stránky využívají soubory cookies, které usnadňují jejich prohlížení. Další informace o tom jak používáme cookies.