Román o posledních dnech J.J. Rousseaua a o osudu jeho díla v bouřlivé době po jeho smrtí, za francouzské buržoasní revoluce, "je právem pokládán za vrchol dosavadní literární tvorby Feuchtwangerovy, a to nejen po stránce myšlenkové,ale i umělecké. Svou přímo klasickou sevřeností, úsporností a plastičností výrazovou i smělou novátorskou komposicí je triumfem F. uměleckého mistrovství, zároveň však také zde neobyčejně vyzrává jeho filosofický a politický pohled na skutečnost. Teprve v tomto románu vystupuje poprvé a jednoznačně do popředí lid jako uskutečňovatel historické nutnosti, lid jako rozhodující činitel dějinného vývoje. Zdroj anotace: Národní knihovna ČR