Nevýrazná, suchopárná spisovatelka, která objíždí venkov s přednáškou o svatých a píše další knihu, vlastně omylem uvízne v zapadlém koutě severního Švédska u dvou bratrů, kteří zde umírají v naprosté izolaci, odpudivé zpustlosti a celoživotní vzájemné nenávisti. Spisovatelka po prvotních pocitech hnusu a snaze dostat se pryč začíná o bratry pečovat. Přizpůsobuje se jejich neschopnosti vzájemné komunikace, sleduje jejich boj se smrtí a bez větších emocí pátrá po zdroji jejich nenávisti. Nachází jej na obou stranách v pocitech ublíženosti z dětství, sebestředné uražené pýše a z ní vyrůstajícím egoismu, v němž si oba vytvářeli své zvláštní, záměrně radikálně odlišné životní postoje. Tento egoismus pak zapříčinil, že vlastně společnou rukou zahubili to jediné, co kdy v životě měli rádi a zbyla jim jen nenávist, která jim nyní brání i v klidu zemřít jen proto, aby neudělali radost tomu druhému. Zdroj anotace: Městská knihovna v Praze