Autor začíná výklad přemyslovským státem a vznikem šlechty a rytířstva; hlavní důraz klade na 14. století, kdy vznikal rytířský ideál v českém písemnictví. Rozebírá proto postavení panovníka - rytířského ideálu. Nemalou pozornost věnuje i účasti rytířstva v křížových výpravách a zkoumá stav a rozvoj vojenského řemesla v rytířském prostředí. Část výkladu je věnována i postavení rytířů u dvora a jejich vzájemnému vztahu s církví. Autor dospívá na základě rozboru dobové literatury k závěru, že rytířská kultura v českých zemích byla do značné míry nepůvodní, ale na druhé straně zpracovala západoevropské podněty do specifické podoby. Kniha má bohatý poznámkový aparát. Autor jej uvádí vždy na konci každé kapitoly. Zdroj anotace: Web obalkyknih.cz