Marcel v rozhovorech s fenonemonologem a hermeneutikem Ricoeurem interpretuje vlastní postavení v rámci filozofie existence, podstatu bytí, filozofický rozměr vlastní dramatické tvorby, sociální vztahy moderního světa a vztah smyslového vnímání a tělesnosti k existenci. Shrnující výklad ontologické, existenciální, dramatické a etické problematiky. Závěrečný rozhovor nachází jednotící prvek různorodé problematiky v neosokratické podstatě systému. Ricoeur v diskusi obětavě potlačuje vlastní stanoviska a tak napomáhá formulovat ideové pilíře Marcelovy filozofické koncepce. Zdroj anotace: Městská knihovna v Praze