Na rozdíl od ostatních knih Verneových spočívá těžiště "Ocelového města" jinde než ve vysněném světě budoucí techniky. Ústředním motivem je totiž rozpor a zápas mezi pokrokovou vědou, usilující prospět všemi vynálezy životu, a vědou zrůdnou, která vymýšlí a vynalézá jen proto, aby ničila, aby zaplavila lidstvo hrůzami pustošení a války. Nositeli děje jsou dva učenci, francouzský lékař a prušácký chemik, kterým připadne znenadání rovným dílem ohromné dědictví po vzdáleném příbuzném, zatím co první vybuduje za pomoci tohoto fantastického množství peněz a na základě svých vědeckých znalostí krasné, "vysněné" město dobrých a poctivých lidí, druhý zneužije svých vědomostí jen k tomu, aby vybudoval "ocelové" město nejlepších továren, nejpřísnějšího vojenského drillu a nejničivějších zbraní. Ale poněvadž činorodá touha lidí po míru a životě musí vždy zvítězit, jsou i obyvatelé šťastného Francevillu zbaveni "ocelového nebezpečí", které zajde vlastními zbraněmi. I při značné idealisaci mnohých postav a motivů je "Ocelové město" dobrým dílem upřímného vlastence a humanisty, nadšeného hlasatele a obhájce pokrokové vědy. Zdroj anotace: Národní knihovna ČR