Revoluční epos velkého rakouského básníka (1802-1850) líčí křižácká tažení, jež církev vedla proti sektě jihofrancouzských katharů v první třetině 13. stol. a jimiž byly strašlivě zpustošeny slunné kraje jižní Francie. Básník nevylíčil souvisle průběh válek ani jednotlivé válečné události, ale omezil se na zbásnění nejotřesnějších válečných hrůz. V úvodním a závěrečném zpěvu útočí na papeže, církev a feudální absolutismus, jehož konečnou porážku prorocky předvídal: "Vždyť světlo s nebes rozprášit se nedá / a východ slunce nezastře tvář bledá / purpurným pláštěm nebo černí kuten; / po albigenských husité jdou smělí / a splatí krví, co ti vytrpěli; / po Husovi jde Žižka, Luther, Hutten, / třicet let války pro hrůzy tak zralé / boj cevennských, Bastila a tak dále." Zdroj anotace: Národní knihovna ČR