Počet záznamů: 1  

Brána bez dveří

  1. Zobrazit informace o knize na stránce www.obalkyknih.cz

    kniha


     Wumen Huikai, 1183-1260 - Autor
    1. vyd. - Praha [i.e. Lásenice] : Maxima, 2007 - 182 s. ; 17 cm
    ISBN 978-80-86921-02-0
      Král, Oldřich, - Překladatel - Autor komentáře textu
    12. století
     kóany  učení buddhismu
     čínské příběhy  komentovaná vydání
    SignaturaC 329.107
    Umístění
    Brána bez dveří
    PobočkaKde najdu?InfoSignatura
    Lidická ( region )jen prezenčněC 329.107 P   

    Unifikovaný název Wumenguan. Česky
    Údaje o názvuBrána bez dveří = Wumenguan / [Wumen] ; přeložil [a komentuje] Oldřich Král
    Souběž.n.Wumenguan
    Záhlaví-jméno Wumen Huikai, 1183-1260 (Autor)
    Údaje o vydání1. vyd.
    Vyd.údajePraha [i.e. Lásenice] : Maxima, 2007
    Fyz.popis182 s. ; 17 cm
    ISBN978-80-86921-02-0
    Číslo nár. bibl.cnb001781951
    PoznámkyPřeloženo z čínštiny
    Poznámky o skryté bibliografii a rejstřícíchObsahuje bibliografii
    OriginálChanzong Wumenguan
    Dal.odpovědnost Král, Oldřich, 1930-2018 (Překladatel) (Autor komentáře textu)
    Předmět.hesla 12. století * kóany - Čína - 12. století * učení buddhismu
    Forma, žánr čínské příběhy * komentovaná vydání
    Konspekt821.58 - Sino-tibetské literatury
    MDT 821.581-32 , 244.82-265 , 24-1/-9 , (0:82-32) , (0.072)
    Země vyd.Česko
    Jazyk dok.čeština
    Druh dok.KNIHY
    Brána bez dveří
    Brána bez dveří, čínsky Wumenguan, sinojaponsky Mumokan, je nejznámější sbírka čínských zenových kóanů. Autorem sbírky byl mnich a učitel Wumen (1183-1260). Sbírka sestává ze 4á „případů“ s autorovým často paradoxním nebo ironickým komentářem a závěrečným čtyřverším, gáthou. Kóany jsou jednoduché záznamy promluv a jednání učitelů a žáků, mistrů a jejich rivalů. Pointy promluv jsou často v otázce a odpovědi, ale i v odmlce, nebo jen v gestu. Pointy svou paradoxní otevřeností prolamují logiku a konvenci očekávaného jednání a předsudečného poznání. Ústně tradované kóany nezprostředkovávaly žádná moudra ani principy, jak to činily především konfuciánské, ale do značné míry i taoistické příběhy, na které čínští buddhisté navazovali; byl to psychologický nástroj, kterým učitel opakovaně naváděl žáka nebo protivníka do jisté duchovní a mentální situace, ze které nebylo jiného východiska než vyjít z myslitelného a rozumného. Pro nás jsou ovšem kóany i něčím, co přesahuje jejich původní účel a smysl. Můžeme je číst i jako nejryzejší odkaz k onomu nesmírně bohatému celku zenového a zenem inspirovaného textu s jeho mytologickými a magickými prvky s lidovou religiozitou. Tak se v kóanech ozývá echo starších čínských předbudhistických šamanistických technik čistoty a exorcismu. Zdroj anotace: Web obalkyknih.cz
    Načítání…

Počet záznamů: 1  

  Tyto stránky využívají soubory cookies, které usnadňují jejich prohlížení. Další informace o tom jak používáme cookies.