Nespokojenost s povoláním, rodinná krize, milenka, - to vše zvyšuje pocity neklidu, nejistoty a strachu muže v krizi středního věku. Pokusí se je překonat radikálním rozhodnutím – cestou za milenkou. Jede přes Švýcarsko a cestou míjí místa spojená s příběhem svého rodu a s historií země. Při tom útržkovitě, jako popis míjeného, namlouvá vše na diktafon ve snaze zachytit stopy vlastního života. Když zjistí, že se milenka odstěhovala neznámo kam, ztrácí i poslední záchytný bod ve své životní krizi. Následná autonehoda jen završuje jeho teď již bezcílnou pouť. Pokračuje však ve vyprávění svého příběhu sobě samému i v nemocnici. V diktování, přerušovaném pouze nočním provozem nemocnice, vzpomíná hrdina hlavně na své rodiče, jejich nenaplněné naděje, a to rozpomínání vede jeho myšlenky do blízké i vzdálenější, slavné i méně slavné švýcarské minulosti. Zvláštností textu je však způsob a forma záznamu nově vyvolávaných obrazů a s nimi spojených úvah: úsporný jazykový projev, sevřenost vět, záznamové zkratky, prolínání časových rovin. Merz vypráví o lidských dramatech, vzájemném odcizování a přibývající osamělosti moderního člověka v náznacích, úryvcích, momentkách, melancholicky. Načrtne obraz, domalovat si ho musí každý sám. Zdroj anotace: Web obalkyknih.cz