Metody dynamického programování vykládá autor na úlohách o extrémech funkci v pojetí teorie množin. Pojednává o efektivnosti tohoto programování jako o rychlosti, se kterou jeho algoritmus řeší problémy. Věnuje pozornost celočíselným intervalům s minimálním ohodnocením a úloze o nejcennějším nákladu lodi. Řeší problém speciálního přiřazování dvou n-tic reálných čísel a stiduje případ funkcí definovaných na nekonečné množině. V závěrečné kapitole probírá princip optimálnosti, který má velký význam při určování pohybu letadel, raket a družic a při určování různých optimálních procesů. např. v technologii, technice a ekonomii. Zdroj anotace: Národní knihovna ČR