Taras Ševčenko patřil lakomému a bezcitnému statkáři, který, když ho kozáček omrzel, dal jej na učení do města k malíři pokojů. Bystrý a zručný Taras zaujal Brjullova, slavného ruského malíře a profesora Akademie, a tensespřátelipostaral o vykoupení nadanébo nevolníka. Statkář chtěl za Tarase 2500 rublů. Brjullov nakreslil portrét básníka Žukovského a přítelkyně Žukovského zařídila, aby obraz vyhrála carevna. Událost byla kritisovánaaŠevčenko,který bylodsouzen, neznaje zákulisní pletky, cítil své odsouzení jako nejtěžší urážku. Touto autobiog. povídkou chtěl pravdivě vylíčit své osvobození. Jen konec povídky, sebevražda chlapcova, neodpovídá skutečnosti:Ševčenkotukombinuje svůjosud s osudem jednoho ze svých přátel. V "Umělci" setkáváme se s desítkami jmen umělců různých epoch a národů (knížka je opatřena jmenným rejstříkem), jež nám prozrazují nejen úctyhodnou píli, s jakou siŠevčenkozapoměrně krátkoudobu všechny tyto vědomosti osvojil, nýbrž i vysokou úroveň jeho poznatků." (B. Pašková) Zdroj anotace: Národní knihovna ČR